Stará Maia: Příběh o tom, jak jsem našla cestu k sobě

Psal se rok 2011 – nabídla jsem hlídání psa kamarádovi mého staršího bratra, kterého pozval k nám domů na Silvestra. Nevěděli si rady, co se psem, tak jsem se přihlásila, že se o něj postarám. Tehdy jsme se moc neznali, vlastně jsme ani nevěděli, jak se kdo jmenujeme.

Tak mi tedy na Silvestra 2011 dovedli pejska – byla to mladá roztomilá berňačka. Nemělo to dlouhého čekání a psí slečna začala vyžadovat procházku. Přidal se k nám i její páníček – Mirek. A tak začal můj zahradnický příběh, ale o tom jsem ještě neměla ani tušení…

Na procházce jsme si s Mirkem rozuměli, jako bychom se znali od narození. Žádné trapné chvilky ticha, pořád bylo o čem povídat – musím teda uznat, že je ukecaný, takže prostor k tomu ani nedal, ale je mile ukecaný 🙂

Rok 2012 začal nevinně, čekala mě maturita a zkoušky na vysokou školu – obor psychologie. Maturitu jsem zvládla, ale přijímačky už tak slavně nedopadly… Na výšku, po které jsem tolik toužila, jsem se nedostala.

Po celou dobu mého studia jsem toužila po studiu na vysoké škole. Ani mě nenapadlo, že se tam nedostanu. A pak BUM! Můj sen se rozpadl… „Co teď?“

Tenkrát jsem ještě nevěděla, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.

Ze slepého tunelu ke světlu

Ten rok jsem si vyzkoušela práci v obchodě se sportovním oblečením a udělala si kurzy masáží, kde jsem měla možnost prohloubit i svůj zájem o alternativní medicínu a bylinky. Zkusila jsem si i otevřít masérnu, ale pořád to nebylo ono, pořád to nebyla práce, která by mě dělala šťastnou.

Chtěla jsem žít jinak… Možná spíš prostě žít, užívat si života každým okamžikem. Chtěla jsem na kůži cítit sluníčko, chlad dešťových kapek, užívat si čerstvého vzduchu kdykoli se mi zachce. Být celý den zavřená v hale nebo místnosti prostě pro mě není.

Čeho si v životě opravdu cením je svoboda, tu ale při práci, která mě nenaplňuje, nepociťuji.

Mirek v té době už nějakou dobu dělal realizace zahrad „na klíč“, to znamená, že vám zahradu udělá od A do Z a nemusíte hnout ani prstem.

Po mé frustraci a mých pocitech nenaplnění a bezmoci z práce, jsme zkusili udělat pár zahrad spolu. Zjistili jsme, že nám to spolu sedí a skvěle se doplňujeme. Společná práce venku nás baví, dokonce bych už tehdy, kdy jsem o tom vůbec nic nevěděla, řekla, naplňuje.

Tyto dny jsme si pořádně užívali, v tomto oboru se z nás stala naprosto nerozlučná dvojka :-).

Zjistila jsem, že to je „ono“, že to je práce, kterou chci dělat. Najednou se můj život otočil o 180°. Začala jsem být šťastná, začala jsem žít. Nechápu, jak je možné, že jsem tuto vášeň v sobě neobjevila dřív!

„Učit se, učit se, učit se“

A tak se ze mě stala vášnivá zahradnice. Začala jsem hltat další a další informace, které jsem si dennodenně mohla ověřovat v praxi, přitom jsem pořád u sebe měla zkušenějšího parťáka.

Teď spolu vymýšlíme, tvoříme, realizujeme, udržujeme, předěláváme, přetváříme a opravujeme zahrady, dvory, areály atd.

Během naší kariéry jsme zavadili i o pěstování okrasných rostlin, pěstování zeleniny a bylinek pro nás i naše známé. V tento moment mé srdce doslova roztálo. Bylinky – vášeň, o které jsem věděla už dřív, ale jejich pěstování to dohnalo až na vrchol :-D.

Hodně jsme se toho naučili, poznali jsme, co jak dělat – co dobře funguje, co zase ne, vyzkoušeli jsme různé rostliny, různé materiály na různých místech, v různých půdách (ono teorie je hezká věc, ale v praxi to většinou bývá úplně jinak).

Viděli jsme velké množství zahrad, poznali jsme spoustu lidí a zjistili jsme, s čím se na zahradě nejvíce potýkají, jaké mají problémy, co potřebují vyřešit, co by se potřebovali naučit, co potřebují vědět.

Taky jsme přišli na to, že pokud zahradu nemáme přizpůsobenou svým potřebám, zájmům a množství času, který jí chceme nebo můžeme věnovat, stane se pro nás spíš přítěží. Zahrádka vám zarůstá plevelem, živý plot vám přerůstá přes hlavu.

To pak máte chuť celou plochu zalít betonem. A to by byla obrovská škoda – moc si přeji, abyste k takovému vztahu ke svému vnějšímu světu nepřišli.

Zahrada je poklad, který někteří z nás teprve musí objevit, jen potřebují vědět, jak na to.

Osud je někdy nevyzpytatelný

Když si vzpomenu, jak jsem v dětství nesnášela práci na zahradě, tak se musím smát :-D. Sběr jablek, malin apod. byl pro mě někdy utrpením a okopávání zeleninové zahrádky noční můrou. Co bych v té době dala za to, abych to už nikdy nemusela dělat :-D.

A teď? …vidíte sami :-).

Postupem času jsem si osvojila obrovskou lásku k přírodě. K přírodě jsem sice byla vedena už od dětství, ale poslední roky strávené mezi rostlinami se ta láska stále prohlubuje.

Uvědomila jsem si důležitost přírody v našich životech, měla jsem možnost pozorovat pozitivní vlivy rostlin, přírody a pobytu na zahradě na člověka – nejen na sobě, ale i na našich klientech, teď také na mém dítěti :-).

Příběh ale ještě nekončí… Přečtěte si o také, proč tohle dělám zde.

„Mým koníčkem vždy byla příroda a tvorba. Život mi postupem času dovolil tyto dvě záliby skloubit dohromady a teď tvořím přírodu. Tvořím přírodu na vašich zahradách, na dosah každého z vás.“ Pomáhám lidem přetvořit zahradu tak, aby se v ní cítili krásně, aby ucítili dotek léčivé přírody. Učím je, jak si mohou zahradu udělat svépomocí, radím jim. Pomáhám lidem najít cestu k vlastní zahradě. K mému příběhu tudy >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Pracovní listy ZDARMA

    Nevíte si rady s vizualizací své zahrady? Klikněte na tlačítko níže a získejte Pracovní listy ZDARMA, které vás provedou plánováním a vizualizací zahrady šité vám na míru!

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Koukněte i na facebook :-)